Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná

Adresa: Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná, Hlavní 1, 691 41 Břeclav 4,
Email: farnost@postorna.cz

Farář: R.D. Dr  Łukasz Andrzej Szendzielorz

Úřední hodiny:  čtvrtek a pátek 16.30-17.30

                            úterý a středa  po večerní Mši sv.

 

Prohlídka kostela

Kostel si můžete prohlédnout vždy 1/2 hodiny před bohoslužbou.
Na otevření kostela mimo tuto dobu se můžete také domluvit na telefonu +420 773 751 750.
Vyhlídka je otevřena (za příznivého počasí) v červenci a srpnu každou neděli od 13:00 do 17:30 hodin. Jinak dle domluvy na tel. čísle +420 733 489 446
Vstupné na vyhlídku je 50 Kč. Maximální počet osob na prohlídku je 7.

Vstupné na prohlídku kostela /bez věže/ je 20 Kč.

 

Dějiny farnosti Poštorná 

 

          K 10. Lednu 1277 se hlásí zpráva o přijetí osady severně od Valtic Heinrichem a Liutpoldem z Kuenringu od řezenského biskupa Lva jako léno. Obydlená místa u Valtic zvaná Geltseins, Teym a Haringsee se opět objevují na listině z roku 1329, podle které Konrád z Brna dostane od biskupa Mikuláše z Řezná jako náhradu padesát pfenigů za škodu z úroků.

        Před rokem 1349 dosazený valtický kaplan Hans dostával desátek z Geltscheinu a ze vsi zvané Teym. Vznik poštorenské farnosti je možné datovat před rok 1334.

           V lichtenštejnském urbáři z roku 1414 je ves Teymenaw (Poštorná) popsána jako pustá. Po příchodu Charvátů z oblasti Slavonie v roce 1533 došlo k obnově Poštorné (Unnder Krabatten) a založení Charvátské Nové Vsi (Obern Krabatn). Správcem obnovené filiální farnosti byl pověřen valtický kaplan, jak to dokládá inventurní zápis fary ve Valticích z roku 1537.

I když Lichtenštejnové v 16. století výrazně stranili luteránům, poštorenský farář byl v roce 1570 asi katolík, protože nebyl v roce 1580 pozván na synod protestantských farností ve Valticích.

K roku 1627 se váže informace o knězi — faráři Pavlovi, který v té době korespondoval s pasovskou konzistoří ve Vídni. Více informací máme o faráři Martinu Zstiepkowiczovi, narozeném 1593 v župě Rechitza, v záhřebské diecézi. Vzdělání získal v Záhřebu a do roku 1616 postupně sloužil v Lublani, Záhřebu, Samoboru, Stillfiedě, Rigelsdorfě, Mannersdorfě a v roce 1643 nastoupil v Poštorné, která se stala sídlem samostatné farnosti a k níž patřila i Charvátská Nová Ves a Hlohovec. V letech 1654- 1684 vykonával funkci správce zdejší farnosti Nikolaus Zirowetz, který v letech 1654-1656 vedl i farnost v Břeclavi. K roku 1685 nastoupil Jiří Polenus. Kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna si vzal faru pasovského biskupství jako patronát. Do funkce správce farnosti pak nastoupil Pavel Dominik Borowetz vystřídaný v roce 1696 Matějem Josefem Biehalem. Dne 3. listopadu 1711 nastoupil farář Ondřej Josef Jarmitz, který žádal m. j. o kaplana, který mluví česky, protože obyvatelstvo si stále udržovalo chorvatštinu ovlivňovanou češtinou a dále i proto, že české obyvatelstvo z Břeclavi navštěvovalo v Poštorné české mše.

 

Stav kostelní budovy, před níž se nacházel hřbitov, nebyl dobrý. Žádosti podávané farářem Jarmitzem pasovské konzistoři do Vídně, však nebyly vyslyšeny. Po Jarmitzovi spravoval farnost Thomas Tirpek a po něm v roce 1754 Pavel Hassitschka. Podle císařského patentu Josefa II. o úpravě hranic některých diecézí připadla poštorenská farnost, dosud patřící pasovskému biskupství, arcidiecézi ve Vídni. Po krátkém poštorenském působení Franze Antona Kroupy, nastoupil v roce 1790 jako farář Johann Josef Rainer, vystřídaný roku 1805 farářem Franzem Xaverem Hůblem. Na jeho přání postavili farníci při cestě z Charvátské Nové Vsi do Lednice kříž. Kateřina Garčicová z čísla 11 v Poštorné darovala kostelu roku 1824 nový ornát, Konrád Levák z Charvátské Nové Vsi z čísla 56 nechal roku 1827 postavit kříž a František Gajdoš z Poštorné z čísla 49 zaplatil náklady na kříž postavený na začátku Kozí ulice, u tzv. prvního mostu do Břeclavi. Od května 1825 byl duchovním správcem farář Ferdinand Drlík, za něhož byla farnost těžce postižena cholerou, která zasáhla 300 osob, přičemž 100 osob z obou obcí zemřelo.

 

Roku 1859 se uskutečnila generální vizitace za přítomnosti vídeňského arcibiskupa kardinála Raušera a v Bernhardsthalu se uskutečnilo biřmování za účasti 172 Poštoranů a Charvatčanů.

Po faráři Drlíkovi nastoupil Martin Dobšík. V roce 1850 a 1855 byly obě obce farnosti opět postiženy cholerou. Po úmrtí faráře Dobšíka roku 1855 nastoupil Jan Adolf, za něhož byly obě obce postiženy spálou. Zemřelo 22 obyvatel a černý kašel si v Charvátské Nové Vsi vyžádal 10 dětských obětí.

   V roce 1861 nechal Pavel Červenka s manželkou Veronikou z č. 133 v Charvátské Nové Vsi na své náklady postavit kapli s obrazem sv. Vavřince, patrona obce. Za prusko-rakouské války byla farnost v létě 1866 opět postižena cholerou, která usmrtila 48 Poštoranů a 5 Charvatčanů.

    Nový farářem v Poštorné se roku 1873 stal Antonín Krejčí. V Poštorné i Charvátské Nové Vsi byla postavena nová pohřebiště, k jejichž vysvěcení došlo 20. října 1884. Kříž na hřbitově v Poštorné věnoval Antonín Krejčíř a v Charvátské Nové Vsi Josef a Rozina Baránkovi. Od září 1884 se stal novým farářem Josef Maixner. Základní kámen nového kostela byl položen 24. června 1895 a slavnostní vysvěcení chrámu Navštívení Panny Marie se uskutečnilo 3. července 1898.

 

       PhDr.Mgr. Miroslav Geršic